V roce 2024 dojde ke změně času v níže uvedených termínech. Hlavní myšlenkou změny času je lepší využití přirozeného denního světla, zejména během letních měsíců. Přečtěte si více o změnách času na letní a zimní.
Přechod na letní čas (SELČ)
- Datum: Neděle 31. března 2024
- Čas: Ve 2:00 ráno se posouvá čas o jednu hodinu dopředu, tedy na 3:00.
Přechod na zimní čas (SEČ)
- Datum: Neděle 27. října 2024
- Čas: Ve 3:00 ráno se posouvá čas o jednu hodinu zpět, tedy na 2:00.
Letní čas (SELČ – Středoevropský letní čas) se používá k tomu, aby bylo během letních měsíců více denního světla v odpoledních hodinách. V zimě se pak vrací zpět na standardní středoevropský čas (SEČ).
Proč se mění čas
Změna času, tedy přechod mezi zimním časem (standardním středoevropským časem, SEČ) a letním časem (středoevropským letním časem, SELČ), byla zavedena hlavně z těchto níže uvedených důvodů.
Efektivnější využití denního světla
- Hlavní myšlenkou změny času je lepší využití přirozeného denního světla, zejména během letních měsíců. Posunutím hodin dopředu o jednu hodinu (na jaře) lidé mohou lépe využít delší denní světlo, protože světlo je k dispozici déle do večera.
- To zlepšuje podmínky pro práci, volný čas i aktivity venku, které se mohou odehrávat po delší dobu při přirozeném světle.
Úspora energie
- Když se čas přizpůsobí tak, aby více aktivit probíhalo za denního světla, historicky se předpokládalo, že by to mělo snížit spotřebu energie (například elektřiny na osvětlení). Tato úspora byla hlavním argumentem při zavádění letního času, zejména během válečných a krizových období (např. první a druhá světová válka, ropné krize).
Zlepšení životního rytmu
- Změna času měla původně přispět i k tomu, aby lidé měli lepší rytmus denního života. Díky letnímu času mohou déle pracovat nebo si užívat volno ve světle, což má vliv na psychickou pohodu a produktivitu.
Historické pozadí o letním čase
- Letní čas se poprvé začal uvažovat již na konci 19. století, ale prakticky ho zavedlo až několik zemí během první světové války, aby snížily spotřebu paliv. Po válkách byl systém v různých zemích opět přijat a standardizován.
- V Evropě byl zaveden v 70. letech 20. století v reakci na ropné krize, kdy se hledaly způsoby, jak snížit energetickou náročnost.
Moderní diskuze o změnách času
V dnešní době je však efektivnost změny času často zpochybňována. Úspory energie už nejsou tak výrazné díky moderním technologiím a změně způsobu života. Některé studie navíc poukazují na negativní dopady na zdraví, jako je narušení spánkového režimu, zvýšený stres nebo problémy s koncentrací.
Proto probíhají diskuse o zrušení změn času, zejména v Evropské unii, ale k finální dohodě zatím nedošlo. Některé země, například Rusko nebo Island, už střídání času opustily a používají jednotný čas celý rok.